Celulitida - co s ní

Hrbolatá, dolíčkovitá kůže, podobná kůži pomeranče v místech, kde se ukládá tuk nejčastěji však na stehnech, bocích, hýždích. Tato nepěkná kůže je postrachem mnoha žen.

Dá se však říct , že každá žena po porodu, při užívání hormonální antikoncepce, v období klimakteria (přechodu) trpí celulitidou. Záleží však v jaké formě.

Základním poznatkem však je, že celulitída není nemoc a v žádném případě neohrožuje naše zdraví.

Jak celulitida vzniká

Tuk v „pomerančové“ kůži je oddělen nepružnými svazečky vazivové tkáně. Ty probíhají mezi kůží a hlubšími tkáněmi, kde jsou pevně zakotvené. Mnoho lidí trpící celulitidou mívají nadváhu. Přibýváním na váze dochází ke zvětšování tukových buněk, vazivové svazečky však zustávají stejně dlouhé. Shluky tukových buněk se vyklenují jediným možným směrem-vzhůru proti kůži. Vazivové svazečky pak stahují části kůže, k níž jsou ukotvené, a vytvářejí tak její typický dolíčkovatý vzhled.

Nedostatečný mízní oběh může k vývoji celulitidy značně přispívat. Míza(lymfa) je mléčně zabarvená tekutina, která odvádí mízními cévami do krve nadbytečnou tekutinu z tkání a mezibuněčných prostor včetně odpadních látek a toxinů.

Nedostatečný mízní oběh způsobený malým přísunem tekutin, špatnou životosprávou, nadbytek tuku a jeho ukládání,nedostatek pohybu. To vše může způsobovat ukládání toxinů do tkání. Tím se dá odůvodni i to, že i štíhlá žena může trpět celulitidou.